 Znak doktorského postavení. Zdroj: clipartbest.com
Proč čeští lékaři mizí za hranice
O tom, že lékaři v Česku stárnou a nemá je kdo nahradit, není pochyb. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky se průměrný věk aktivních lékařů pohybuje nad hranicí 48 let. Zároveň však mladí lékaři stále častěji hledají uplatnění za hranicemi, kde je čekají výrazně lepší pracovní podmínky. To vzbuzuje palčivou otázku: kdo nás ošetří za 15 či 20 let? Student medicíny – student odvážný „Co mě čeká po studiu?“ V průběhu vzdělávání si podobnou otázku položí snad každý student medicíny. Ne vždy je však odpověď uspokojivá. Náročné studium a složitý systém atestací nám svět dříve záviděl, neboť produkoval a stále produkuje mladé lékaře skvěle ovládající teorii. Zoufale však potřebují získat praxi, na kterou ve státním rozpočtu není vyhrazeno dostatečné množství financí. Absolvent medicíny bez atestace tak nastoupí do dalšího postgraduálního vzděláváním s platem 17 340 Kč a nijak podstatně si v dalších letech nepolepší. Sladké západní horizonty
V Německu či Švýcarsku je doktor vnímán jako vážená osoba, neplatí pojištění za auto, má zvláštní odvody daní a těší se tak trochu jiné důchodové politice. Dalším příkladem lepších podmínek pro lékaře jsou Spojené státy americké. Studenta, který je schopen si z vlastní kapsy uhradit a také složit zkoušky USMLE (United States Medical Licensing Examination), následně přebírá do péče americký stát skrze rezidenční program. Tento systém z absolventa během tří let vytvoří právoplatného lékaře a přidělí mu přesné místo. Není potřeba dodávat, že americký plat se pohybuje pro nás v astronomických číslech. Přestože nelze tvrdit, že vše za hranicemi je ideální, studenty vycestování oprávněně láká. I přes zápory, které lze vyložit na stůl, se lékařům v zahraničí daří mnohem lépe, než u nás. Ti, kteří vycestovali, dnes nelitují a v naprosté většině případů nepomýšlejí na návrat. Nejistá budoucnost Další velké obavy budí nejen v lékařských kruzích připravovaná novela o postgraduálním vzdělávání, kterou chce ministerstvo zdravotnictví mimo jiné prodloužit atestaci tím, že z některých základních oborů udělá obory nástavbové. Minimální délka postgraduální přípravy se u většiny oborů prodlouží na 6 až 8 let. Tímto krokem se stát vrací k systému atestací před rokem 2004 a obrací zády k evropskému standardu. Momentálně nic nenasvědčuje scénáři, ve kterém by lékaře čekalo výrazné zlepšení podmínek, spíše naopak. Lékaři v některých oborech, například pediatrii, dosahují v průměru věku 56 let, tedy pouze několik let před standardním odchodem do důchodu. Je tedy nevyhnutelné, že v příštích letech se budeme potýkat s obrovským výpadkem. Jenže ve chvíli, kdy se tento problém pro širokou veřejnost stane méně abstraktním, už pravděpodobně bude pozdě ho jakkoli efektivně řešit. |
|
|
