Britská zpěvačka, která se proslavila hity jako Rolling in the deep nebo Someone like you, se po několikaleté přestávce vrátila na scénu velkolepým způsobem.
Název desky 25 odkazuje, podobně jako u předchozích alb, k věku, ve kterém ji Adele začala nahrávat. Senzaci přitom vzbudila ještě před samotným vydáním, jakoby její kvalita byla nezpochybnitelná. Zpěvačka se v prvním singlu připomněla chytrým – „Hello, it’s me“, a okamžitě vystřelila do čela hitparád. Po několik týdnů pak nebylo možné projít supermarketem nebo zapnout televizi bez toho, aby vás zdravila britská soulová královna. Úspěch alba 21 souvisel mimo jiné s jeho tematikou. Ve velice osobních zpovědích se Adele snažila vyrovnat s bolestivým rozchodem a zavřít dveře za minulostí. O tématech, jako je dospívání, mateřství, sláva nebo stesk po dospívání, kdy byl život jedním velkým večírkem, se ale píše poněkud složitěji než o nešťastné velké lásce. Adele se v některých ze svých nových písní snaží tyto zkušenosti zpracovat, přesto si posluchač nemůže pomoct a musí uvažovat nad tím, zda opět příliš nesází na srdcebol. V několikrát zmíněném singlu Hello se vrací ke svému bývalému příteli a zdraví ho „z druhé strany“, aby se omluvila. Cyničtější posluchač by mohl říct, že by telefon taky nezvednul, kdyby jeho ex předtím natočila desku o tom, jak zle se k ní choval. Nebo že je těžké vcítit se do sedmadvacetileté zpěvačky, která v singlu When we were young vzpomíná na dobu, kdy byla mladá.
Adele se při přípravě nového CD pustila do spolupráce se světově úspěšnými skladateli a producenty. Současnému mainstreamovému popu se přibližuje zejména skladba s nádechem reggae Send my love (to your new lover), která svou melodií, rytmem a hravostí z celého alba vyčnívá. Že se Adele snaží navázat vztahy s jinými hudebními styly a žánry je patrné i z jiných skladeb, jmenujme téměř muzikálovou All I ask nebo River Lea, která si nenápadně pohrává s flamencem. Adele efektivně pracuje s rytmikou, kterou zdůrazňuje tleskáním nebo bubny. Refrény navíc často posilují sboristky. Právě díky těmto prvkům působí písně monumentálně, silně a energicky. Rozjímavější Love in the dark nebo Can’t let me go jsou intimnější a víc připomínají dřívější tvorbu Adele. Všechny skladby jsou zazpívány dokonale, s profesorskou přesností. Emocionální naléhavost v nich ale chybí. Nejzajímavějšími hudebními počiny se tak stávají svižnější, možná popovější písně.
Ať už se vydá do budoucna kteroukoliv cestou, nejdůležitější ingrediencí komerčního úspěchu zůstane její nezaměnitelný hlas. A doménou, kterou si při vyslovení jejího jména posluchač vybaví, balady. Nemůže si ale dovolit zůstat po zbytek kariéry jen u nich. Na posledním albu se výrazně odráží nová životní situace Adele, která ji nutí zkoumat nová hudební teritoria a neupínat se jen k nostalgii.
|
|
|
|
