KOMENTÁŘ: Tak už tu trávu povolte...
Oliver Jahn
Ještě do nedávna mezi státními regulátory převládala myšlenka, která začala klíčit v minulém století: každá droga je špatná, nehledě na pozitivní účinky, jaké má na lidské zdraví. Přitom heroin se původně začal prodávat jako stejnojmenný lék na kašel, LSD prý po požití vede k osvícení ducha, koka pomáhá na výškovou nemoc a marihuana byla ještě do poloviny 20. století v Americe jednou z nejrozšířenějších zemědělských rostlin.
Zatímco u jiných substancí se “strašidelným” označením drogy bývají obavy na místě, u jiných zůstává rozum stát nad skutečností, že stále nejsou legální. To je případ hlavně poslední ve výčtu – marihuany, u níž třeba na rozdíl od pervitinu převažují nad škodlivými účinky ty blahodárné. Přesto se (bohudík) společnost a místy i přímo legislativa mění. K jednomu z pozitivních kroků v této věci patří šířící se světová iniciativa lékařské marihuany, případně její odnož, která bojuje za úplnou dekriminalizaci konopí pro osobní potřebu. O prospěšných účincích látek obsažených v konopí setém a indickém už bylo napsáno mnoho. Pacienti s těžkými onemocněními, jako je rakovina, mohou díky marihuaně prožívat kvalitnější život. Usnadňuje jim totiž spánek i požívání jídla. Některé studie dokonce spojují její účinky i s redukováním rakovinotvorných buněk. Využití pozitivního potenciálu ovšem často klopýtá na jedné věci – přístupu státu. Praxe nasvědčuje tomu, že státům zpravidla nejde o vyváženou úpravu zákonů pro dobro obyvatel, ale spíše o své vlastní obohacení. Česká mizérie Není lepšího příkladu než se podívat do našich luhů a hájů. Od 30. ledna 2013 (ano, už více než rok) platí úprava zákona o léčivech a návykových látkách. S ní se mimo jiné zvýšily limity toho, kolik marihuany lze u sebe legálně přechovávat . Bojovníci za legalizaci konopí se těšili, že tím skončí únavné pronásledování nemocných, kterým marihuana usnadňuje každodenní život. Ani po více než roce a půl ale na pultech českých lékáren nedošlo ke změně. Celý systém vypadal a stále vypadá podle toho, kdo ho vymyslel. Špatně toho je více, počínaje mylnou představou, že lékařská marihuana nesmí být předepsána dětem, konče systémem samotného dodávání marihuany do lékáren, kde selhalo snad vše, co mohlo. Původně měl marihuanu do Česka dodávat švýcarský pěstitel, později Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) přešel na holandského dodavatele. Marihuana se přitom dá bez problémů pěstovat i v našich podnebných podmínkách, minimálně třetinu roku pak pod slunečním svitem. Přesto trvalo více než rok, než první dávka (kterou stát nakoupil dráž než na černém trhu) do Čech dorazila. Léčená se sklerózou se zpovídá Ani to ale nebylo pomyslným blýskáním na lepší časy. Kvůli průtahům s vývojem distribučního softwaru a udílením licencí pro lékaře, kteří smějí léčebné konopí předepisovat, se první várka jednoduše zkazila. Jako každá rostlina totiž marihuana po čase plesniví. Pacientům tak nezbývá, než si sušené květy samičích rostlin marihuany obstarat tak, jak tomu bylo doposud. Nelegálně. Korunu příběhu legalizace lékařského konopí dodává Národní protidrogová centrála, která začala zasahovat proti do té doby „nezajímavým“ malopěstitelům. Proč státní úřad tlačí ke zdi například i důchodce, kteří rostliny pěstují ze zdravotních důvodů pro vlastní potřebu, zatím nemá smysluplné vysvětlení. Vznikají tak absurdní situace. Příkladem může být příběh pana Zdeňka Majzlíka, který marihuanu pěstuje pro svou dceru trpící roztroušenou sklerózou. THC z konopí pomáhá vážnou nemoc alespoň částečně mírnit, legálně si ovšem rostliny zatím sehnat nemůže. Kvůli neschopnosti SÚKLu objednanou dávku konopí dostat včas do distribuce i kvůli ignoranství policie, jež se příliš nezabývala jeho motivy, teď panu Majzlíkovi hrozí několik let za mřížemi za výrobu a přechovávání omamných látek. Hrozí mu stejný trest jako velkovýrobci pervitinu. Kalifornie, Nizozemsko, nebo Uruguay? Najít ideální řešení distribuce lékařského konopí samozřejmě není jednoduché. Na jedné straně je model americké Kalifornie, která zavedla kontrolovaný systém výdeje zdravotní marihuany všem s lékařským potvrzením. Trochu jinak k problému přistoupilo Nizozemí nebo Colorado, kde si marihuanu mohou koupit všichni lidé nad 18 let, ale jen ve speciálních obchodech. Nejlepší by patrně byla kombinace obojího. Není ale jasné, zda se v českém kmotrovském prostředí podobně osvícenské řešení podaří zrealizovat, aniž by nedošlo k dalšímu zbytečnému protahování a plýtvání penězi. A tak je v naší kotlině možná jediným funkčním řešením postupovat po vzoru Uruguaye, která marihuanu zcela legalizovala. Od 18 let si ji tak může kdokoli pěstovat, nebo koupit v obchodě. Lze namítat, že k celkové dekriminalizaci marihuany tu došlo i kvůli snaze omezit trh s kokainem. Neméně důležitým byl ale podle slov „nejchudšího prezidenta na světě“ Josého Mujicy i fakt, že marihuana přispívá ke kvalitnějšímu a bohatšímu životu. |
"Státům nejde o vyváženou úpravu zákonů pro dobro obyvatel, ale spíše o své vlastní obohacení." "Trvalo více než rok, než dávka, kterou stát nakoupil dráž než na černém trhu, do Čech dorazila." |