Hledači pokladů nevymřeli Turistická hra pro malé i velké dostává nový rozměr
Tomáš Lichnovský
Nočním lesem se prodírá skupinka lidí a baterkami ohledává terén. Oči i uši mají nastražené, protože přihodit se může ledacos. Tu a tam na ně ze tmy zazáří odrazka a dobrodruzi se vydávají jejím směrem. Mohlo by se zdát, že se jedná o táborovou hru, ale tihle lidé jsou dospělí a hrají geocaching. Podle GPS souřadnic hledají v terénu ukryté poklady zvané kešky, ale ty už nejsou jen obyčejnými schránkami s bločkem, kam se šťastný nálezce zapíše…
Logbook se zapsaným nálezem
Známé rčení říká, že kdo si hraje, nezlobí. Pátrání po keškách se možná i proto stalo v mnoha případech častým zpříjemněním rodinných výletů. Hledání kromě dospělých nadšenců spolehlivě zabaví i nezbedné ratolesti, které je jinak obtížné jen tak vytáhnout do lesa bez předem daného cíle. Jenže geocaching je díky svému potenciálu mnohem více hrou pro dospělé.
Je jedno, jestli jste elektrikář, prodavačka nebo vysokoškolský pedagog, hledání pokladů může pohltit kohokoliv. Stačí být zvídavý, mít rád přírodu a toužit po nevšedním zážitku. Kdo vyrazí do terénu a odloví svou první tradiční keš, většinou bude chtít časem najít další. A pak další. A pak se z něj stane regulérní kačer (tak si obvykle hráči geocachingu říkají).
Jenže stejně jako každá jiná aktivita i geocaching se časem ohraje. Po standardních keších můžete začít lovit poklady v trochu jiných vodách. Hledat stále na vzdálenějších nebo náročnějších místech, anebo postoupit na další metu – pátrat po mystery a multi keších. U těch už nestačí jen mapy a souřadnice. Potřebujete hlavně bystrou mysl a odvahu zažít dobrodružství, při kterém si s trochou nadsázky můžete připadat jako slavný filmový hrdina Indiana Jones.
Nejdřív šifra, poté odměna
„Tradiční keše jsou fajn na rozjezd, aby člověk zjistil, jak geocaching funguje, ale mysterky a multiny jsou nejlepší,“ říká hledač s přezdívkou Mára6. O geocachingu se dozvěděl před pěti lety a od té doby je vášnivým kačerem. U mystery keší na něj vždy čeká nějaká šifra nebo zapeklitá hádanka, kterou musí vyřešit, aby se dostal k výsledným souřadnicím. Někdy se jedná o klasickou morseovku, jindy mu luštění šifry zabere i několik hodin či dní. „Jednu mysterku jsem luštil déle než rok,“ popisuje Mára6.
O řešení úkolů se hledači často musí poradit s i odborníky, pátrat v knihách nebo spojit síly s kolegy kačery. Využívají při tom znalosti ze všech možných oblastí. Občas v luštění sehraje svou roli také náhoda. „Jednou jsem vyndal svoje poznámky z šuplíku, kouknul na ně a napadlo mě řešení. Tak jsem hned začal počítat a vyšlo mi to,“ dodává Mára6.
Jeho kolega a kamarád Tomas21 popisuje trošku jiné a nápadité provedení keše, kde už nestačí jen logika, ale je potřeba i jednoduché znalosti fyziky: „Jedna keška byla uložená na dně sloupku od plotu, takže ji normálně nemůžete vytáhnout. Naštěstí jsme byli na kole a měli jsme s sebou plné flašky s pitím. Napadlo nás, že sloupek naplníme vodou tak, aby keška vyplavala na povrch. A povedlo se!“
Pravým Indiana Jonesem se ovšem kačer stává až po objevení kouzla multi keší. Ty spojují luštění z mystery keší s výpravami po několika stanovištích, kde je potřeba splnit úkoly. Hledači šplhají po skalách, plazí se v houští, brodí řeky a prolézají šachty i kanály, dokud je potřebné indicie nezavedou na místo, kam se dostanou jen ti nejvytrvalejší a nejchytřejší. „K jedné keši, která byla v jeskyni, jsem se musel plazit po břiše s čelovkou na hlavě, protože tam nebylo místo ani světlo,“ líčí Mára6 jeden ze svých zážitků.
Ve dne v noci
Pokud jsou hledači opravdu odvážní, můžou se vydat na noční odlov. V takovém případě potřebují výkonnou baterku, protože po jednotlivých stageích je provedou světlušky. Jedná se o odrazkové značky, které je „doprovodí“ ze startovní pozice až do cíle. „Je to super dobrodružství, když svítíte do tmy na všechny strany a čekáte, kde se objeví odrazka,“ říká Tomas21. „Jste někde v noci a ani nevíte, co vás čeká, co na vás vybafne,“ dodává Mára6. Oba se pak shodnou, že nejlepší je chodit v partě právě s kamarády, se kterými sdílí napětí.
Odlov noční keše podle světlušek
Keška, kterou našel Tomas21 v Central Parku
Za jednu z nejlepších multi keší, kterou společně prošli, považují keš Zakletá bába, která je na Kutnohorsku, kde oba bydlí. „Chodili jsme po světluškách a ta poslední nás zavedla k nějaký rozpadlý chatce bez střechy,“ vypráví Mandel3, další člen party. „Když jsme do tý tmy vlezli, spustili jsme zřejmě nějakým čidlem světýlko v koutu tý chatky. To světlo byl telefon s číslem, kterej držela nějaká figurína, takže jsme si rychle opsali to číslo a vypadli, protože to bylo dost strašlivý.“
Pokud kačeři absolvují všechny podobné zastávky a splní všechny úkoly, čeká na ně poklad označovaný jako finálka, kam zapíší svůj nález a kde na ně čekají drobné předměty na výměnu.
Poznej celý svět
Jako zpestření po keších putují různé předměty. Těmi nejcennějším z nich jsou geocoiny a travel bugy. Jedná se o mince s kódem nebo o jiné předměty se speciální známkou. Hledači je přenášejí z jedné schránky do druhé a jejich polohu evidují na webu. Mára6 je také majitelem jednoho geocoinu. „Svoji minci jsem zakládal v roce 2010 a jejím cílem bylo, aby cestovala po zákoutích naší republiky a navštívila co nejvíc zajímavých míst, což je taky mimochodem cílem geocachingu,“ vysvětluje.
„Vhodným travel bugem můžou být různé drobné věci. Jednou jsem našel zdobený otvírák na pivo, který by během své pouti rád odzátkoval co nejvíce lahví,“ líčí Tomas21 svou zkušenost. Na rozdíl od neoznačených drobností, geocoiny a travel bugy mohou cestovat po celém světě a jejich majitelé přesně vědí, kde se nacházejí. Kačeři je převážejí z kontinentu na kontinent, takže mají za sebou statisíce mil. Historie jejich putování společně s mapou, popisky a fotografiemi nálezců jsou pečlivě uchovány na webu.
Výbava správného hledače
Být první za každou cenu
Pro mnoho hráčů se geocaching časem stal „drogou“ a s rozvojem chytrých telefonů se situace v tomto smyslu ještě zhoršila. Díky aplikacím s push up notifikacemi se o nově založené keši v okolí vašeho bydliště dozvíte ihned po jejím zveřejnění. „Jsou lidi, kteří jsou schopní pro FTFko (first-to-find, pozn. red.) odejít z práce nebo vstávat ve tři hodiny v noci. Jsou zkrátka lidi, kteří dokážou obětovat práci nebo rodinu kvůli tomu, aby našli keš jako první,“ upozorňuje na riziko závislosti Mára6.
Poté líčí svůj příběh, jak se s Tomasem21 vydali na kolech hledat nově založenou keš těsně po jejím zveřejnění. Navzdory divoké jízdě, při níž ignorovali chodníky i jednosměrky, ale na místo dorazili až jako druzí. „Přesto se druhé místo taky cení a je to náš největší úspěch, co se týče rychlosti,“ podotýká Mára6. Prvního nálezce keše mohou potěšit třeba lístky do divadla nebo drobný artefakt, záleží na štědrosti autora a tematickém zaměření pokladu.
Lokalizace na metry pro každého
V současné době je na světě skoro dva a půl milionu keší, které hledá přes šest milionů nadšených hledačů, a tato čísla stále rostou. Za fenoménem geocachingu nepřímo stojí americký prezident Bill Clinton, který v květnu 2000 rozhodl o odstranění úmyslně přidávané odchylky do signálu GPS, a otevřel tak veřejnosti armádní službu, která do té doby byla obyčejným civilistům neznámá. Koho by tehdy napadlo, že z novodobého hledačství pokladů se pro mnohé stane nejen náplň volného času, ale také celoživotní styl...